První den v práci - a hned na mrakodrapu...!

Tak tohle je náš první den v práci. Zatím si nás jen testovali, jestli opravdu umíme mýt okna ze země. Doufám, že jsme prošli... No a po práci jsme se podívali na špičku mrakodrapu, na kterém makáme. Pohled z výšky 230 metrů, byl fakt impozantní! Už se těším, až vlezem do výtahu a těch 77 pater umejeme pěkně zvenku!

Jardova třída na SELCu

Jarda se chce pochlubit se svou třídou. Takže tady jí máte;) Ta nalevo od Jardy je prý jeho budoucí choť:) Jmenuje se Karinna, pochází z Japonska a částečně z Brazílie. Bohužel tu už nejni, takže s tou chotí to není až tak horký...:))

Náš byteček

Vlastně jsem na tyhle stránky ještě pořádně nedal fotečky s naším bytečkem. Takže to napravuji a tady jsou:


bohužel některé jsou trochu rozostřené, možná uděláme lepší...

Na poslední jsem v našem pokojíčku. Jsou tu hrozně měkký postele, tak radši spíme na zemi...

Krok do minulosti - Welcome party na SELCu

Stahoval jsem si fotečky ze školního serveru z akcí, které byly pořádány školou. Na jedný jsem objevil našeho kamaráda Jeana Baptise z Francouzské Guiney. Je to velkej pohodář, kterej rád serfuje, zkouší lozit jako já a rád cestuje. Naposledy byl půl roku v Indii. Docela ho ovlivnila tamní kultura a od té doby rád chodí na meditace. Jednou jsem byl s ním... příjemné odreagování;)
Jinak tohle bylo 10. listopadu na Welcome party naší školy. Pokud se chcete juknout na její stránky: www.selc.com.au

U nás "doma"

Ještě přikládám fotečku z Jardova foťáku přímo z party. Jsme už všichni docela ovíněni. Nevěřil jsem, kolik anglických slov v takové chvíli dokáže můj mozek vyprodukovat!

Tohle je ráno po česko-korejsko-japonské party u nás v bytečku. Pozvaným se u nás tak líbilo, že museli přespat;) K večeři jsem jim udělal cmundu po kaplicku... Snídaně už byl Jardův byznys.

Lezení v Linfieldu

Tuhle oblast nám doporučil náš budoucí šéfík (teda aspoň doufám! Zítra - 15. prosince - k němu máme nastoupit jako myči oken z lana... doufám, že vše dobře dopadne, peníze začínaj pomalu docházet...). Je to v obrovskym parku půlhodinky cesty vlakem z centra Sydney. Oblast je to asi dost oblíbená, páč jsme tu potkali docela dost lezců a dokonce lezkyň.

Kus divoké přírody

Tak tahle sedmdesáticentimetrová potvůrka na mě vybafla zrovna když jsem dolézal jeden boulder v nové oblasti poblíž Lindfiedlu.

Doma!

V sobotu 10. prosince jsme v Sydney konečně navštívili českou hospodu! Jmenuje se Doma. Na Kings Cross jsou cesky hospudky hned tři, zatim jsem objevil jen dve;) Já si dal pravou nefalšovanou svíčkovou s knedlema a k tomu Krušovice. Tuhle sobotu se tu pořádaly trhy, všude hrála hudba a sem tam se dal potkat páreček transsexuálů. V této čtvrti je celkem obvyklá záležitost.
Jarda bohužel zůstal ležet v posteli. Vlezl mu za krk nějaký vir...

Škola lezení

Song si moc přál, abysme mu ukázali, jak se leze. A pak absolutně nechtěl věřit, že Jarda a já jsme oproti některým lezeníchtivým kamarádům z Čech totální nuly...

Tohle je na útesech na Bondi Beach - jenom bouldering...

Do třetice - BBQ...

Povšimnete si, že jsem nebyl jediný, kdo bumbal...

Ješte jednou Barbie...

Možná to vypadá, že jsem na fotce lehce opilý... a možná, že tomu tak opravdu je... :) (Ale představte si maso bez piva - to proste nejde! Maso musí plavat!!)

"Barbie" na Bronte Beach

3. prosince probihala na Bronte Beach BBQ. Domluvili jsme se skoro cela trida, nakoupili nekolik kilo masa, ktery tady vyjde na docela slusny penizky a na verejnem elektrickem grilu ho upekli. Takovouhle zranici jsem uz dlouho nezazil!

Zástěrky jsou tu!

V utery 6. prosince jsme s Jardou vstavali dost brzy. V sest rano totiz prilitali do Sydney jeho rodice. V pul sedmy jsme tam dorazili a cekali az do pul devaty, nez se konecne objevili v priletove hale! V Londyne jim totiz nestihli prelozit kufry do letadla a oni prileteli bez nich. Pech!
No, dulezity ale je, ze dorazili a jedina ujma na jejich zdravi byl maly prostor v letadle, nevyspalost, teplotni sok (z nuly v CR do +30 stupnu tu v Astralii) a zmena casu...
Ve skole mam nulovou absenci, takze jsem si mohl dovolit jeden den vynechat a oslavit jejich prilet. Celkem se to hodilo, protoze nez uhodila dvanacta hodina poledni, byl jsem uz docela nabumbanej;)
Den predtim jsem nalozil masicko, takze "uvitaci obidek" probehl ke vsi spokojenosti:)

Důkaz pro sestřičku

Tak segruša, tohle je jen pro tebe... vánočními ozdobami a stromečky se tu opravdu nešetří!:)

Veruska možná našla svého prince;)

Veruska neustále básní o princi na bílém koni... Je to taková naše romantička;) ...a možná že už nemusí hledat...(?) :))))

Před písemkou...

Mozna to vypada, ze jsme vsichni v klidku, ale opak je pravdou. Vsichni jsme byli pekne nervozni. Nase ucitelka nas uklidnovala, ze se nemusime bat, ze je to "jenom" test... Myslim, ze nemusim vysvetlovat, jaky to mel vysledek;) - (skoro zadny:)) A vysledek testu? Opravdu to chcete vedet???....
Tuuudle! :-D

V nefalšované německé hospůdce

Po našem evropském pivečku se japonské slečně jménem Kaori začaly rozšiřovat očička! Pro ně asi celkem nebezpečný sport:))
I když, klobouk dolů! Mé představy o tom, že občané dalekého východu neumí pít, zde byly do základu zbořeny...

Pár "japonsko-korejsko-českých dárečků"

Tak tohle je pod Sydneyským nejvyšším vánočním stromkem. Holky se se mnou prostě musely vyfotit. No znáte to - blázniví a fotografováníchtiví japončíci;)))

A je to tu - Vánoce za dveřmi...

Jako je v Praze Vaclavak, tak tady je jednim z podobnych mist Martin Place. Je to takove mensi namesticko, na kterem se porada spoustu kulturnich a zabavnych predstaveni. V tento cas se tam zrovna porada vanocni koncert pro ty nejmensi, takze jsme nesmeli chybet - samozrejme;)
Holky vyfasovaly sobi parohy a svitici chrastitka a byly na vrcholu blaha!

Cestování po Sydney

Pro nás se tu stalo každodení činností cestování busíkem do školy. Zatím ho užíváme častěji než podzemní dopravu. Občas si připadám, že nás někdo i s celým autobusem ukradl a pak se s námi prohání místními křivolakými uličkami plnými kruhových křižovatek. Kam se hrabe horská dráha!
Par zajimavosti:
Doprava je tu rozdelena na ferry (trajekt), bus a train (vlak spojeny s metrem). Vzhledem k tomu, ze bydlime daleko od centra (musime cca 30 min. busem), kupujeme si tydenni jizdenku, ktera plati na vsechny tri dopravni prostredky. Stoji 32 $. S touhle kartou ale stejne nemuzeme jezdit vsude. Sydney je rozdelena do nekolika suburbu/oblasti, do ktery kdyz vjedeme, musime si priplatit. Vzhledem k tomu, ze je tohle mesto hrozne rozlehly, je premistovani docela nakladny na cas. Nejrychlejsi je ferry a vlak. Vlak ma taky tu vyhodu, ze kdyz se chcete dostat treba do 100 km vzdalenych Modrych hor, staci v centru nastoupit do spravneho "metra" a ono vas to tam doveze;) Proste tu nerozlisuji klasicky vlak a podzemku. Trajektem se obcas jezdim povozit jen tak. Je to prijemna projizdka po Sydneyske zatoce; pokochat se pohledem na Opera House, podjet Harbour Bridge mistnimi nazyvany Coat hanger/raminko, nebo si prohlednout pobrezni nadherne baracky s kouzelnym vyhledem na ocean...

Bouldering v Queens parku

Nedaleko od školy se nachází obrovský park, kde jednou z možností vyřádění se je bouldering. Je to sice blízko, ale bouldery jsou zde mimořádně obtížné. Toto je jedno z nejlehčích míst.

Katoomba Falls

Mozna to tak nevypada, ale tyhle vodopady padaj do poradny hloubky. Pocitam, ze 100 metru je adekvatni odhad. Akorat te vody mohlo byt vic... Suche jaro je holt suche jaro.

"Nefalšovaný" výdělečně činný aboriginalec

Na Echo pointu se nechal za par drobnejch fotit tenhleten pomalovanej aboriginalec, hral u toho na didgeridoo. Pred sebou pod bumerangem se mu ve vetru trepotalo peknejch par bankovek. Asi slusnej byznys;)
Kdyz jsme se vraceli z vyletu, potkal jsem ho v nedaleke hospudce, jak si dava pivko. Na tom vedru jednomu poradne vyschne v krku...

Konečně Blue Mountains

Tohle je hrozne ohrana fotka, ale nedalo mi, abych na sve stranky "Tri sestry" taky nevlepil...

Se třídou na výletě

Vždy jeden pátek v měsíci je věnován outdoorovým aktivitám. Tento pátek (bylo to 18. listopadu) probíhal na Bronte Beach. Opékalo se masíčko, hrály se míčové hry, někteří se opalovali a jiní jen tak posedávali ve stínu a tlachali o všem možném. Druhá zprava, ta v modrém tričku, je jedna z našich učitelek. Jmenuje se Catherine a je to velmi zábavná a příjemná dáma;)
Ostatní jen ve zkratce. Zleva, zadní řada: Jarda (čech), Alexandre (francouz), Denis (Uzbekistán), Dong Jung (korejčan), Šárka (češka), spodní řada: januch (čech jak poleno), Veruska (italka) - mix jako blázen, ale všichni moc prima lidičky...

Nefalšovaní australští fanoušci

17. listopadu hráli australští fotbalisté zápas o postup na MS v Německu. Po 36ti letech se jim to podařilo a my jako internacionální fanoušci jsme jim vydatně pomáhali svými hlasivkami a pořádnými doušky Victoria Beer;)

slabá chvilka

Tady jsem Jardu přistihl, jak se snaží ukecat ďábla k výhodné smlouvě! Už si přesně nepamatuji, co si přál, ale jak můžete vidět. Satánek byl jeho nabídkou očividně pobaven:)

Trochu romantiky:)

Jednou večer jsme se vraceli z našeho oblíbeného místečka s bouldery a naskytla se nám tato nádherná večerní scenérie...
Paráda ne?
Je to v Centennial parku - jednom z tech vetsich tady vubec. Lide tu behaji, jezdi na kole, na konich... prijemne misto... Letenska plan v Praze je proti tomuhle mistu hrozne prtava.

Jardův sen... být námořníkem:)

Tahle lodička byla fakt okouzlující. Jarda mi tu přes rameno napovídá, že je původem z Británie...

tady by mohla kápnout nějaká prácička...

Okolo Central Pointu chodíme s Jardou jak mlsný kozy. Tady kdyby se našla práce, tak jsme brzy za vodou;P Věž má něco okolo 250 metrů a výhled z ní je fakt okouzlující! Docela často po jejím obvodu sjíždí v takových těch klasických krabicích, které se používají při mytí oken na vysokých panelácích.

objevujeme "nový" světadíl;) potřetí!

Sydneyske centrum neni zas az tak velke, ale pokud se ho snazite projit za jeden den, pekne se naslapete. A stejne to nestihnete;) Tahle fotecka je porizena kousicek od Opery. Ta je vlastne jakoby za fotografem. Pred nami je vyhled na pristavni mola Circular Quay - nami duverne nazyvane "cirkularka". Vyborny nastupni bod na ferry, ktera vas doveze do vsech koutu zatoky. A ze jsou nektere opravdu nadherne! Zvlaste v slunecnich dnech nezapomenutelny zazitek...

objevujeme "nový" světadíl;)

...no a to uz vubec nemluvim o "Coat Hanger" (raminko) - vseobecne znamy jako Harbour Bridge.

objevujeme "nový" světadíl;)

Hned druhy den jsme se vypravili lovit zazitky a prvni fotecky. I kdyz pocasi nebylo zrovna nej, sydneyska Opera nas proste doslova porazila na kolena!

na letišti...

Tak tohle uz je v Sydney odpoledne pred letistem. Asi nejvic me prekvapily mouchy. Nejak jsem na ne z Cech nebyl v tomto rocnim obdobi zvykly:)

v letadle...

V letadle z Vidne do Kuala Lumpur a dale do Sydney uz to bylo o dost vetsi nez v charterovem letu do Vidne, ale stejne. Kdyz mate celych dvacetri hodin stravit v prostoru nekolika desitek metru ctverecnich se stovkou dalsich cestujicich bez moznosti vystoupeni... mno, docela kotlik...
Jardovi se nad Australii neudelalo nejak dobre a tak pul Australie proslapal tisice metru nad zemi v bezprostredni blizkosti hajzliku;)
Jinak vyhled nic moc. Bud byla noc nebo oblacno. Mohl jsem si prohlednout jen cast blizkeho vychodu a jeho pouste a hory.