sobota 29. ledna 2011

Vzhůru dolů k protinožcům! aneb výlet číslo 2

Helou evrybády!
Cestovatelský deník je opět otevřen a já začínám vpisovat své nové poznatky z dalekých cest po Novém Zélandu. Ještě než se k němu ale úplně dostanu, rád bych vložil pár foteček ze vzpomínkové zastávky v Sydney a přilehlém okolí (a nemám na mysli nic jiného než moje oblíbené přeoblíbené Blue Mountains;)).
Cesta letadlem byla dlouhá a bezesná. Rozhodně nepatří mezi nejpohodlnější cestovní prostředky - tedy alespoň v ekonomické třídě. Přestup v Londýně, technická zastávka v Bangkoku a pak už rovnou Sydney...

Po přivítání s přáteli a dvou dnech probíhání starých známých míst (bývalé adresy "domovů", město a jeho pár výborných jídelen, stěnka v Sydenhamu, klub na Bondi beach...), jsme s Jardou odjeli do Blackheath v Blue Mountains - srdce pískovcového lezení na západ 150km od Sydney. (Jen dodávám, že kdo chce vidět fotečky ze Sydney, nechť zabrouzdá ve starších zápiscích.)
Myslím, že popisovat nepopsatelné je zbytečné a ani to příliš nejde. Takže pro inspiraci jen přikládám pár foteček. Jen dodávám, že vzhledem k letošním vydatným srážkám byly Blůčka nádherné zelené. Takové jsem je ještě nezažil...




















Po čtyřech dnech lezení s přátely jsme se bohužel museli rozloučit a já pádil zpět do Sydney. Čekal mě ještě jeden poslední den a pak hurá na Nový Zéland!
Během posledního dne jsem stačil ještě navštívit kamarádku v práci - je průvodkyní na Sydney Tower. Nebrali byste takové zaměstnání taky?;)
Při Skywalku jsem si prohlédl město pěkně shora a zvenku věže; i když těchto pohledů jsem jako window cleaner zažil nesčetněkrát:) No, každopádně se to neochodí... =D