Window Cleaning Company @ Xmas party

Boss Peter tentokrát usoudil, že by Vánoční párty mohla být trochu v jiném stylu a tak na 7. prosince zamluvil stůl v japonské restauraci Shinju Teppanyaki.
Kuchtík tam předváděl své kreace přímo mezi námi a mimo - samozřejmě - rýže se podávaly mořské potvory, steaky, kuře a bůhvíco to všechno vůbec bylo;)





Zábava se pak v nočních hodinách přesunula do pubu a z ní pak do další a další a ... prostě to skončilo až docela ráno;)
Všechno to pokazili až taxikáři. Busy ještě nefungovaly a chytit taxi v tuhle ranní dobu bylo absolutně nemožný. Zadařilo se až po hodině a půl.

Hlídáme kočičky - podruhé!

Přikládám pár foteček z návštěv čtyřnohých nenasytných klientů:

Max má hrozně legrační kukuč. Jeho kamarádem je právě níže zmiňovaný Possum.

Tři mušketýři i s malým zrzavým d'Artagnem:)
Modroočko:)
Občas si zákazník přeje nakrmit i kamaráda jejich miláčků. V tomto případě to byl Possum. Terez mu nechává každý večer na verandě jablíčko;)

Hlídáme kočičky

Pár postelových scén...

Terez začala pracovat pro jednu slečnu jako Kitty sitter - prostě hlídá kočičky majitelům, kteří potřebují na pár dní odjet. Jezdí za nimi domů, krmí je a čistí záchůdky. Samozřejmě já jezdím taky;) - občas, a je to prča, některý číči jsou fakt legrační!
No a tahleta kočičí slečna Laurie měla právě před svatbou. Takže ne jenom že jsme celý měsíc (hned po svatbě na Novém Zélandu odjeli totiž s manželem na líbánky do Thajska) hlídali i její dvě kočky, ale dokonce jsme se přímo k nim nastěhovali a Terez přebrala kompletně celý byznys:D
S Mikou a Leem jsme byli hned velcí kamarádi;)

Leo (ten zrzavej) byl trochu stydlín, ale po chvíli otrkání se to byl obrovský mazel. A Mika? Hrozný šídlo!

Čecháček číslo 2

A je to tady! Už nejsem ve firmě sám. Máme tam nový český přírůstek;) Pomohl jsem jednomu típkovi, který mě zkontaktoval přes Jirku Mrkvánka - našeho českého agenta tady v Sydney, dostat se do naší "kompeny" a podařilo se!
Seznamte se s Pepem;)

Tady řádíme v Chinese garden. Umyli jsme tu pár okýnek a manažer nám pak dovolil se tam cournout a porozhlídnout. Vzhledem k tomu, že tenhle park je přímo v srdci města v Darling harbouru, je to tu jak oáza uprostřed betonové pouště. I když ne tak doslovně, páč Sydney není zas až tak žalostně šedivá. Najde se tu hodně míst s parčíky a vůbec místy k oddechu.

Doggie Rescue

Terez na netu objevila psí útulek. Psi a útulky jsou její, takže netrvalo dlouho a 18. listopadu jsme se tam poprvé rozjeli. Od té doby jsme tam pak totiž byli ještě několikrát.
Vyvenčili jsme několik prcků a pár jsme jich i vykoupali. Dvě psí holčičky se nám tam moc zalíbily a docela uvažujem, že si nějakýho toho hafika snad i přivezem domů do Čech. Byla by to minimálně báječná vzpomínka na Austrálii;)
Na pravé horní fotce jsou naši horcí favoriti, nebo spíš lépe řečeno horké favoritky: Dotty a Hannah. Tak uvidíme, jak to celé dopadne...

Narozeninová Bondi

Pozval jsem kolegy z práce při příležitosti mých 30. narozenin na pár drinků. Chvíli jsme byli u Matta doma na zahrádce a pak hurá na pláž zapinkat si ragbyovým míčem. Už hrozně dlouho jsem nebyl na pláži a fakt jsem se bavil. Zapomněl jsem dokonce i na foťák, takže se moc záznamů nedochovalo, bohužel.

Po koupání jsme skončili v místní vyhlášené putyce Bondi hotel na tequile a pivku. Ani jsem nedoufal, že by se to takhle dokázalo rozjet. Pár panáčků holt udělá dycinky svoje;)

Tohle jsem na carwashi neřídil:(

Sydney tower

Jak dlouho ze uz tady jsem? Jak dlouho okolo ni chodim? Opravdu to muselo trvat takhle dlouho??...

Ale no tak. Posviceni preci nemuze byt kazdy den;) A kazdy den proste neni cas nekam porad lozit, ne?:D Proste jsem se na Sydney tower dostal az 19. listopadu - dva roky a sestnact dni po mem priletu sem. No, a abych pravdu rekl, zas az tak velky dojem na me neudelala. Po tech mesicich stravenych stejne kdesi ve vyskach s mopem a sterkou v ruce...
Nee, dobry to bylo! Fakt, nekecam:o) No juknete sami:




Fotky nejsou prilis kvalitni, protoze bylo spatne svetlo a hlavne je to foceno pres okno:( Je to jen a jen pro dokumentaci a vzpominku. Jo a jeste jsem chtel k tehle fotce dodat, ze na tech dvou podobnejch vezich pracuju asi nejcasteji. Darling Park, vez Jedna a Dva. Jeste se tam schovava vez Tri. Ta je nejmensi a krci se za Dvojkou nalevo.

Bardens Lookout

Bardens Lookout... tahle oblast mě docela bavila. A to jsme jí zdaleka nestihli proběhnout celou! No, doufám, že to stihnu někdy později;)
Rozjeli jsme se tam s Martinem a jeho slečnou Jolčou a přibrali jsme další nováčky.
Lezení parádní, dlouhý a občas i řádně do kopce;) Zkoušel jsem jednu těžší cestu, která měla jen šrouby. Při lezení pak člověk musí nejenom cvakat expresky, ale i nandat na hlavičku šroubu plíšek, do kterého teprve pak cvaknout preso. Někdy, když se klepete na malé hnidě a stojíte na ještě menší a plíšek vám při cvakání expresky vypadne a vy musíte celý proces opakovat znovu za ještě většího třasu a s ještě méně sil... mno, nic moc. Co vám budu povídat:)

Palm Beach

Konečně jsem se dostal na Palm Beach!
A vyloupla se z toho povedená akcička. Díky přílivu, který nám částečně znemožnil přístupovou cestu ke skalám, museli jsme pěkně do vody a přeskakovat z kamínku na kamínek. Jako žabičky! No a samozřejmě ne všichni došli na konec vodní cesty bez úhony:)




Třeba Jarda utopil mobila, kterého si zapomněl v kapse od kalhot. Nohavice si sice přepečlivě vyhrnul, kam až to šlo, jenže se před tím holt nezamyslel;)
Martin zas hrozně moc chtěl pomoct Jolance. Šup s ní na záda - a za pár vteřin - šup s ní pod vodičku:D Hned při prvním takovém hop z kamene na kámen mu podklouzly fajfky a už to bylo. Nálada báječná, snad jen té Jolče to bylo chvíli trochu líto.


Cesta zpátky byla již bez vody. Tam, kde stojí Terez, bylo ještě před pár hodinami po pás vody!
Jinak co se lezení týče: takové malé to tam bylo. Spíš na užití legrace a samozřejmě parádní krajiny. Je to tam vyhlášené jako jedno z nej míst v okolí Sydney.