K pravidelnym pribyla i navsteva u Busara. Driv to bylo casteji, ted jsme radi, kdyz se potkame jednou tydne. Ale o to "opravdovejsi" to byva. Rano jsem vzdy jeste trosicku dizzy;)
Samozrejme ze se u nas v bytecku uz odehrala i parbicka s korejskymi prateli, ktera se protahla az do rana. Korejci jsou holt opravdu zdatni pijani a na legraci maji bunky.
Co me opravdu hodne potesilo, bylo setkani s moji byvalou sousedkou z Usti. Je to uz starsi pani, ktera se rozhodla, ze odjede za svym "novym" pritelem do Australie. On tam jiz zil 35 let a pri jedne dovolene v Cechach se seznamil prave s Maruskou - moji byvalou sousedkou.
Bydli v Sydnejskem predmesti, kam cesta z meho nynejsiho bydliste trva hodinu cesty vlakem, v malickem domecku s nadhernou prtavouckou zahradkou, o kterou se Maruska peclive stara. Stejne jako o svou perskou kocicku;) Setkani to bylo opravdu vrele a srdecne, nevideli jsem se jiz radu let. A verim, ze se jeste parkrat uvidime!


Jinak se taky musim omluvit, ze jsem stale jeste nedopsal nase Vanocni cestovani. Hned jakmile to napravim, dam vedet! Uz mi preci jen schazi asi tri dny, takze to nebude az takovy problem;)
Žádné komentáře:
Okomentovat