Blue Mountains

Po hrozitaaansky dlouhe dobe (alespon pro me;)) jsme vyrazili s Jardou a kamaradem Danushem do Blue Mouintans. Museli jsme vystoupat az do mestecka Katoomba, ktere lezi neco malo pres jeden tisic metru nad morskou hladinou. Ze je podzim, tu bylo opravdu konecne znat. Stromy mely svou pravou podzimni barvu (tedy kdyz nebudu pocitat snad vecne zelene blahovicniky), vzduch byl o dost chladnejsi a lidicky vice oblecenejsi. Tam jsme se byli v mistnim infocentru zeptat na nejlepsi misto k lezeni. Zdejsi vrely pan nam nejdrive chtel nabidnout spolecnost, ktera vypravy do skal porada s tim, ze je to velmi ale velmi nebezpecny sport. Nakonec jsme z nej preci jen vymackli informaci, kde ze tu je nejaky horolezecky kramek s horopruvodci a tam nam poradili jednu oblast s nazvem Chipley Upper pobliz mestecka Blackhead. Vzhledem k tomu, ze s nami byl kamarad nehorolezec, chteli jsme mu ukazat neco lehciho, kde by si take zalezl. Do Blackheadu je to jeste cca 10km daleko.
Lezli jsme opravdu jen lehci cesty, ktere nam primo na miste ukazali mistni horolezci. Tech tu bylo celkem dost, docela jsem koukal! Konecne jsem se setkal s lidmi meho gusta, vrelymi, pratelskymi... Proste, Sydney je na me moc mestska a uspechana;)
Vecer doslo na taborak! Muj prvni australsky. V lete ho nebylo mozne rozdelat kvuli velkym vedrum a hrozbam pozaru, takze az ted. Konecne! A vzhledem k tomu, ze Danush sebou vzal i kytaru... netreba dodavat, jaka pohodicka zavladla;) Jenom dodavam, ze misto ke spani bylo nase velmi dobre zname z minula. Navstivili jsme "Vanocni kemp":)!
Druhy den jsme vstavali docela pozde. Zamirili jsme znovu do skal. Tentokrat ale byla opravdu zima. Foukal studeny vitr a po obloze se honily mraky. Diky Danushove paradni kukle jsem mu zacal rikat serpa Tenzing;)
Cestou zpatky jsme se jeste stavili v Katoombe na Echo Pointu. Ukazal jsem Jardovi Tri Sestry a paradni vyhled na kanon a pak uz "hura" zpet do Sydney...
Bude se mi stejskat...

Varime Halusky:)

Udelal jsem svym spolubydlicim radost a uvaril jim Halusky se zelim a uzenym. Mohli se utlouct!;)
A timto take dekuji mamince za upresneni navodu "Jak vyrobit testo":))


PS: Ehm, musim se jeste priznat, ze prvni varkou halusek jsem nakrmil zachod. Rozvarily se...:) No jo no, stane se...

Kytarky!

Abyste vedeli, ze si tu taky stihnu zazpivat a zahrat na kytarku!
S Busarem...

...a s Danushem.

Oranzove mesto

Predevcirem jsem se byl projit mestem. Hlavni duvod bylo nafoceni nocni Opera House a mozna i Harbour Bridge, ale nakonec me naprosto dostaly mrakodrapy osvicene zapadajicim sluncem...




Tohle je pohled z mostu na mesto, konkretne Circular Quay - duverne mu rikam "Cirkularka";)

Vylet na pobrezi

Musim se s vami podelit o par fotecek z naseho vyletu za Sydney. Konecne se nam podarilo s Jardou najit spolecne dva dny (22-23 duben), kdy jsme mohli - doslova - vypadnout z mesta. Znami nam doporucili pobrezi smerem na jih a navstevu Royal National Park, Botany Bay - mista, kde poprve pristal kapitan J. Cook roku 1770 a objevil tak Australii a Cronulla Beach, ktera byla v lete mistem rasovych utoku, o kterych jste urcite take v CZ televizi slyseli;)
Tyto fotografie jsou porizeny brzy rano za svitani na jedne plazi v Royal National Parku, na ktere jsme prespavali. Misto se mi opravdu moc libilo!


No a tohle je nase pohudka v aute pri sampitku a dortiku;) a to jsme jeste v poledne meli gulasek s pravym knedlem! Chapu, vy to neocenite, ale ja uz ho nemel sest mesicu!!!!

A takovydle pekny ptacci tu poletujou a vubec se nebojej! Porizeno na lookoutu nad Bulli - mestecko pro turisty, ktere nyni zeje prazdnotou, pac je po sezone...

Jeden krasny kyc od Kings Cross

A kdyz jsme u tech kycu, pridam jeste jeden pohled z balkonu brzy po ranu.

Opet na Sisi Crack

Po velmi ale velmi dlouhe dobe jsem se s Jardou zase dostal k bouldrovani. Vzhledem k tomu, ze Jarda jeste nebyl na Sisi Crack, volba byla jasna!;)
Pocasi bylo prenadherne a vzhledem k tomu, ze uz neni leto, ale nastupuje podzim, teploty nejsou tak vysoke a leze se bajecne.
Jen jednu vadu to melo - uklouzla mi noha ze stupu a ja si narazil patu o kamen:( Takze jsem asi ctyri dni lezel v postylce, chodil jen o berlickach a stale jeste mazu patu "zazracnou mastickou". Uz je to lepsi a nska jsem podnikl prvni delsi vypravu bez nich;)

Busovy narozeniny

Osmyho dubna jsme slavili Busarkovy narozky. Hoste byli vetsinou pratele Korejci ze skoly, takze zabava byla ponekud sverazna a komunikace obcas zadrhavala. Tak trosku jsem si pripadal jak ve skolce a neni to jen ma myslenka. Shodli jsme se na ni jak s Hankou, tak i s Pavlem;) Ale pres to se mi to celkem libilo, vyzdoba byla skvela a pizza, kterou Busa "osefoval", byla super! Vlastne nebyla jen jedna ale hned nekolik a abych pravdu rekl, pocet si fakt nepamatuju...
Spat se slo dost pozde...

Pro bratranka;)

Do prace mi prijede spousta zajimavejch veci... skoda, ze ne vzdy mam pri sobe fotak, abych to zdokumentoval. Moc moc si skubu vlasy, ze jsem ho nemel, kdyz prijelo Ferrari... To vam bylo, panecku, neco!!! Prosklenej motor, stribrna metaliza, pneumatiky jak sudy... a hlavne otocit klickem a nechat ho poradne zakricet....(!) heh!...
No, zpatky na zem... pro bratranka (a vlastne i vas ostatni, kteri ctete a touzite podivat se na jedno mensi video) tu mam jednu perlicku. Vzhledem k tomu, ze ma tak rad Audi TT;) (5,5MB, MOV)

Hruuza!

Teda ted jsem na cedecku nasel jeste par fotecek, ktery rozhodne na tohle misto patrej... Jsou z 21. prosince (!) a je to v boulderove oblasti Sisi Crack, ktera je tu fakt mooc popularni... Vzal me tam muj bejvalej sefik. Poznal jsem tam nove lezecke tvare.

Ten nejvic vlevo na zemi sedici a chystajici se k velkym lezeckym vykonum;) byl muj "boss" Jimmy.




Cela tahle mensi "oblasticka" je asi 100 metru siroka a deset metru vysoka v paradnim previsu. Sisi Crack lezi ve svahu s nadhernym vyhledem na meandrujici ricku a stromy vsude okolo. Paradni relax!




Tohle je Nany, puvodem ze Zelandu. Co predvadel na tomhle paradnim kusu kamene, jsem malicko nepochopil. Fakt dobrej! Rad bych ho jeste nekdy potkal, velmi prijemnej tipek;)

Par fotecek z Vanocniho vyletu...

Vzhledem k tomu, ze povidani o Vanocnim vyletu je uz docela dlouhe a fotecek je tam prilis, rozhodl jsem se, ze zbytek fotek "natlacim" do noveho okenka. Takze se kochejte;)
Abyste nemuseli nejak slozite hledat zacatek vypraveni, zde na nej mate odkaz. Post se jmenuje "A je po horkych Vanocich... "

Tady Nanynka "bojuje" v paradnim sirokym komine v Mt. Arapiles. Slovo bojuje tu vsak asi nejni na miste, protoze to "prepinkala" naprosto bez problemu, ja jsem tam stepoval urcite dyl;)

No a takhle se znicuji vedro podepsalo na mne...;)

Tohle je nase "jidelna" prvni den v roce 2006.

Nas znamy z cest po Great Ocean Road - maly Banditoos.

Takovouhle zmenu pocasi jsem snad jeste nezazil, ze ctyricitek do deseti stupnu celsia a studenym vetrem do toho... Great Ocean Road - 12 Apostles


Zapad slunce na 12 Apostles... jedna z mnoha fotografii, ktere byly na tomto miste porizeny.

A tady mate pro predstavu, jak to na Great Ocean Road zhruba vypada... paradni krajinky, nadhernej ocean, lookouty berouci dech a turisti, surfari, racci...




Tohle uz je Melbourne... Krasny mesto. Po tech dvou dnech, stravenych zde si docela dokazu predstavit, ze bych tu zil.

Par drobnosti o bydleni

Nas bytecek se zacina utesitelne naplnovat ruznymi vecmi. Konecne! Mame dve kresilka, "valeci kout" vyrobeny z ohromne matrace, stolek vyrobeny z prepravek, nejake to nadobi pribylo - a hlavne! mame lednicku!! ale neni to jen tak ledajaka lednicka, je to kouzelna lednicka - ona totiz vetsinu casu spis hreje:/ funguje jenom mrazak... a aby toho nebylo malo, nebo spis aby JI nebylo malo, jeji obsah je 480 litru!!! Rika se ale darovanymu konovi na zuby nekoukej, ne? My jsme ji totiz opravdu dostali zadax. Zaridila nam to Maruska-sousedka v jednom mistnim ceskem country klubu. Skoda, ze je tak daleko od nas. Cesta tam trva skoro jako cesta do Prahy.
Pribyli take novi uzivatele. Jiz skoro dva tydny u nas bydli Maruska s Terezkou. Takze jestli to dobre pocitam, je nas tam sest;) Husty, ne? Co by clovek neudelal pro snizeni najemneho... stejne jsme vetsinu casu kazdy v praci nebo ve skole, takze se potkavame jen sporadicky a o to mozna radsi;) ...sem tam to skripne, ale to je asi naprosto normalni. Kdo neskripe neni clovek!

Pridan dalsi obsah do "Vanocnich cest"

Trosicku jsem pokrocil a dopsal par dnu. A par znamena dva, takze dva;) Dneska nejak nejde uploadovat fotecky, takze ty pribudou zase priste.
No nemuzete preci mit vsechno najednou, ne?
;))

Problem s PFkem

A jeste jedna chybicka: blogger.com mi nechce dovolit maximalizovat fotecky, kde je videt nejaka ta nahota. A vzhledem k tomu, ze na nasem PFku nejaka ta "lidska kuze" videt je, ale rad bych, abyste vsichni meli moznost si tento skvost prohlednout, zkusim ho precurat a na nase peefko udelam odkaz. Tak schvalne...

Mesicni resume

Tak jak na to tak koukam, mesic jsem uz nic zhaveho ze zaoceanska neprihodil. No, abych pravdu rekl, tak ani neni poradne co. Svet se ztencil do tydennich tunelu, v kterych se strida prace, jidlo, spanek, skola a sem tam pisemka. Obcas vysvitne nejake to svetlo, to vsak neni - nastesti nebo bohuzel - na konci tunelu, v podobe nejakeho toho povyrazeni. Vzhledem k tomu, ze uz jsem si preci jen dost zvykl na ostre tempo na mycce a v noci se uz neprobouzim s tim, ze musim jit umejt auto, tak tech prijemnejsich veceru trochu pribylo. Dokonce jsem se byl podivat i v kine, ktere je na Bondi Junction kazde utery jen za 8 dolaru. S Eun Joo jsme byli na Casanovovi. Dokonce jsem se malem potkal s Harrisonem Fordem! Mel totiz v mistnim megakine premieru sveho noveho thrilleru Firewall. Prisel jsem asi o pul hodiny pozde:( Sycak - nepockal na me...
K pravidelnym pribyla i navsteva u Busara. Driv to bylo casteji, ted jsme radi, kdyz se potkame jednou tydne. Ale o to "opravdovejsi" to byva. Rano jsem vzdy jeste trosicku dizzy;)
Samozrejme ze se u nas v bytecku uz odehrala i parbicka s korejskymi prateli, ktera se protahla az do rana. Korejci jsou holt opravdu zdatni pijani a na legraci maji bunky.
Co me opravdu hodne potesilo, bylo setkani s moji byvalou sousedkou z Usti. Je to uz starsi pani, ktera se rozhodla, ze odjede za svym "novym" pritelem do Australie. On tam jiz zil 35 let a pri jedne dovolene v Cechach se seznamil prave s Maruskou - moji byvalou sousedkou.
Bydli v Sydnejskem predmesti, kam cesta z meho nynejsiho bydliste trva hodinu cesty vlakem, v malickem domecku s nadhernou prtavouckou zahradkou, o kterou se Maruska peclive stara. Stejne jako o svou perskou kocicku;) Setkani to bylo opravdu vrele a srdecne, nevideli jsem se jiz radu let. A verim, ze se jeste parkrat uvidime!

Jinak se taky musim omluvit, ze jsem stale jeste nedopsal nase Vanocni cestovani. Hned jakmile to napravim, dam vedet! Uz mi preci jen schazi asi tri dny, takze to nebude az takovy problem;)