Po hrozitaaansky dlouhe dobe (alespon pro me;)) jsme vyrazili s Jardou a kamaradem Danushem do Blue Mouintans. Museli jsme vystoupat az do mestecka Katoomba, ktere lezi neco malo pres jeden tisic metru nad morskou hladinou. Ze je podzim, tu bylo opravdu konecne znat. Stromy mely svou pravou podzimni barvu (tedy kdyz nebudu pocitat snad vecne zelene blahovicniky), vzduch byl o dost chladnejsi a lidicky vice oblecenejsi. Tam jsme se byli v mistnim infocentru zeptat na nejlepsi misto k lezeni. Zdejsi vrely pan nam nejdrive chtel nabidnout spolecnost, ktera vypravy do skal porada s tim, ze je to velmi ale velmi nebezpecny sport. Nakonec jsme z nej preci jen vymackli informaci, kde ze tu je nejaky horolezecky kramek s horopruvodci a tam nam poradili jednu oblast s nazvem Chipley Upper pobliz mestecka Blackhead. Vzhledem k tomu, ze s nami byl kamarad nehorolezec, chteli jsme mu ukazat neco lehciho, kde by si take zalezl. Do Blackheadu je to jeste cca 10km daleko.
Lezli jsme opravdu jen lehci cesty, ktere nam primo na miste ukazali mistni horolezci. Tech tu bylo celkem dost, docela jsem koukal! Konecne jsem se setkal s lidmi meho gusta, vrelymi, pratelskymi... Proste, Sydney je na me moc mestska a uspechana;)
Vecer doslo na taborak! Muj prvni australsky. V lete ho nebylo mozne rozdelat kvuli velkym vedrum a hrozbam pozaru, takze az ted. Konecne! A vzhledem k tomu, ze Danush sebou vzal i kytaru... netreba dodavat, jaka pohodicka zavladla;) Jenom dodavam, ze misto ke spani bylo nase velmi dobre zname z minula. Navstivili jsme "Vanocni kemp":)!
Druhy den jsme vstavali docela pozde. Zamirili jsme znovu do skal. Tentokrat ale byla opravdu zima. Foukal studeny vitr a po obloze se honily mraky. Diky Danushove paradni kukle jsem mu zacal rikat serpa Tenzing;)
Cestou zpatky jsme se jeste stavili v Katoombe na Echo Pointu. Ukazal jsem Jardovi Tri Sestry a paradni vyhled na kanon a pak uz "hura" zpet do Sydney...
Bude se mi stejskat...
Žádné komentáře:
Okomentovat