středa 27. února 2008

Warrumbungle - den pátý

Dneska dopoledne se nám mělo uzdravit auto. Jenomže pan mechanik/doktor nám řekl, že poslali špatný díl a že auto bude hotovo až večer v šest. Mno...
Nezoufali jsme dlouho, náhradní plán byl na světě hodně rychle. Vylezeme si na Timor Rock. Paní v infocentru nám minule řekla, že vynaloženou námahu prý určitě oceníme. Takže s chutí do toho a půl je hotovo!

Začalo to pěkně z ostra kamennou skluzavkou, která byla naštěstí suchá, takže to příliš neklouzalo. Tou jsme se vyšvihli do první třetiny kopce a mírným stoupákem jsme došli až k tomu pravému lezení.

Museli jsme se rozdělit na dvě skupiny, nebylo totiž moc času, šestá hodina se blížila kvapem. Já s Terez jsme se pustili oklikou a dvěmi délkami se dostali na poslední výšvih před závěrečným lezením na vrchol.

Martin s Jolčou to napřímili a zvládli to na stejné místo jednou přímou délkou asi 50m převýšením.
Bohužel už začínalo být opravdu pozdě a museli jsme si nechat nějaký čas na návrat do města. Na vršek jsme to už opravdu nestihli, ale i přesto byl výhled parádní. 300m převýšení jsme určitě překonali.
Na spodní fotce jsem vyznačil směry výstupů. Světle zelená tým A: januch/Terez; tmavě zelená tým B: Martin/Jolča; červená: poslední výšvih, který jsme bohužel nestihli... :(


A úplně večer se konala ještě jedna akce a to již dříve avizovaná hvězdárna! Mrknuli jsme se na zajímavý filmeček, v kterém nám oddálili dvojici ležící v parku na dece až do vzdálenosti několika miliónů světelných let a pak naopak přiblížili ruku jednoho z nich až na tisíciny mikronů. Báječná výprava;) A pak už hurá juknout skrz rouru na Měsíc, Saturn a jeho měsíce, pár mlhovin, Mars... akorát Zemi mi nechtěli ukázat:( ...ošklivci...

Kdybyste náhodou nevěděli na co koukáte, tak je to horní polovina souhvězdí Střelce, pořízená mým foťákem, takže nečekejte nic převratného. Prostě jen pokus a momentální "zažranost";)
Ještě se chci zmínit o Koale, kterou jsem cestou zpět do kempu zahlédl u silnice. S výkřikem jsem šlápnul na brzdy (tím samozřejmě vyděsil spolujezdce, všem se omlouvám) a vyběhl za ní. Byla to moje první divoká koalka;) Fotku nemám, nechtěl jsem jí strašit bleskem.

Žádné komentáře: